|
|
Analýza uličního názvosloví v menších městech na Jindřichohradecku
PLEYELOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá současným stavem a historickou proměnou názvů ulic v menších městech v okolí Jindřichova Hradce. Na základě informací z městského archivu, odborné literatury a dalších zdrojů detailně analyzuji uliční názvosloví v Nové Bystřici, Lomnici nad Lužnicí a Stráži nad Nežárkou. Cílem této práce je mj. srovnání honorifikačních a nehonorifikačních urbanonym jednotlivých lokalit mezi sebou a stanovení stavu a vývoje názvů ulic v jedné z oblastí jižních Čech.
|
|
|
Historický vývoj zvolené obce v příhraničním regionu
PÍCHA, Karel
Tato bakalářská práce se zabývá historickým vývojem obce Nová Bystřice a je dělená na dvě hlavní části. První část stručně popisuje vývoj osídlení na území České republiky a definuje některé základní pojmy spojené s tématem této bakalářské práce. Druhá část práce je zaměřená na Novou Bystřici, konkrétně na její historický vývoj, kulturu, autorovi předky a zajímavosti nacházející se v okolí obce.
|
|
|
Změny v krajině českého pohraničí
Košťál, Lukáš
Diplomová práce mapuje změny v krajině českého pohraničí od roku 1945. V rámci literární rešerše je definována krajina a její chápání, dále jsou popsány krajinné změny v kontextu his-torických událostí, které se do krajiny vepsaly nejsilněji. Cílem práce bylo identifikovat v časovém průřezu 50-70 let konkrétní změny v kulturní krajině u minimálně jedné vybrané lokality na české a rakouské straně pohraničí, jejich vyhodnocení a srovnání z hlediska využití území, dále popsání změn kulturních, demografických a historických. Lokalitu na české straně reprezentuje katastrální území Novobystřicka, na rakouské straně katastrální území města Litschau. V praktické části byla užita metoda komparativní, kdy došlo ke srovnání obou loka-lit za pomoci dostupných historických dat. Dále byla užita metoda dotazníkového šetření, které cílilo na české obyvatele pohraničí a jejich vztah ke krajině a rakouským sousedům. Metoda polostandardizovaných rozhovorů přiblížila krajinné cítění, rozdílné u českých a ra-kouských respondentů. Součástí práce je také SWOT analýza zachycující pozitivní a ohrožující faktory pro obě zkoumané lokality. Výsledky potvrdily výrazné změny v krajině českého pohraničí, a to především díky politické situaci a odlišným prioritám hospodaření minulého vládního režimu, který zde v podstatě oddělil člověka od krajiny, naproti tomu na rakouské straně pokračoval přirozený vývoj v demokratických podmínkách. České území se přiblížilo po roce 1989 rakouskému modelu, ale k nastavení rovnováhy v krajině bude potřeba ještě značný časový horizont.
|
|
|
Adam Pavel Slavata
UHLÍKOVÁ, Patricie
V bakalářské práci autorka popisuje životní osud jihočeského šlechtice Adama Pavla Slavaty (1603-1657) v kontextu událostí na počátku 17. století. Zaměřila se především na odlišné představy o životě mezi ním a jeho otcem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka (1572-1652), které nastaly po rozvodu Adama Pavla s Marií Markétou z Eggenberka na počátku třicátých let 17. století. Životní zvrat se odrazil především v jeho názorech na panovnický dvůr ve Vídni a dvorskou kariéru, jež byla pro otce Viléma v životě zásadní. Adam Pavel odešel natrvalo od císařského dvora a usadil se v Nové Bystřici, odkud spravoval spolu s hejtmany, kteří působili v Jindřichově Hradci a v Telči slavatovské panství v období třicetileté války. V práci byla využita osobní korespondenci Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, která je uložena v Rodinném archivu Slavatů v jindřichohradeckém oddělení Státního oblastního archivu Třeboň. Na základě rozsáhlé odborné literatury o šlechtě především od autorů Petra Mati a Václava Bůžka byly popsány vývojové etapy v životě urozence z vyšší šlechty.
|
|
|
Krajina v pohraničí a její specifika
Vainarová, Petra
Tato bakalářská práce je zaměřena na proměnu krajiny Novobystřicka v období od roku 1845 do současnosti, srovnává stav v 50. letech 20. století se stavem současným. Metodou srovnávací porovnává krajinu České republiky a Rakouska. Nejprve byla vypracována literární rešerše a dále charakterizovány analyzované oblasti Nové Bystřice a rakouské obce Haugschlagu a vysvětleny pojmy jako struktura krajiny, kulturní, venkovská krajina a krajina českého pohraničí. Metodou srovnávací byly hodnoceny geologické, pedologické, klimatické, hydrologické podmínky a cestovní ruch. Podrobněji byly srovnány způsoby hospodaření a land-use a byla zmíněna otázka přeshraniční spolupráce na obou stranách. Kromě srovnávací metody byla v práci použita i metoda polostandardizovaných rozhovorů realizovaných jak na českém, tak rakouském území, hodnotící vztah obyvatel obou lokalit ke zdejší krajině. Z výsledků vyplývá, že přírodní poměry a cestovní ruch obou území jsou velmi podobné. V obou analyzovaných územích převládají lesní porosty. V závislosti na těchto podmínkách se odvíjí hospodaření, kdy převládá lesnická činnost, na druhém místě je zemědělství. Porovnáním dat z r. 1845 a současných, byl na české straně zaznamenán nárůst lesních ploch o polovinu. Ze srovnání struktury krajiny Novobystřicka a území Haugschlagu, je krajina na rakouské straně fragmentovanější, vlivem soukromého vlastnictví a rozdílných politických systémů. Z polostandardizovaných rozhovorů byla zjištěna malá informovanost českých respondentů v oblasti mezinárodních vztahů, častější využívání českých služeb ze strany rakouských občanů a kladný vztah obyvatel ke zdejší přírodě.
|
host ::
RSS.